Region III - Krušné hory květen 2008

Mostecko, chomutovsko, místa která k poznání přliš nelákají.Takže Krušné hory? "Tak to jste se zbláznili." "Na Mars nemusím" a podobné ohlasy s sebou neslo vylosované místo dalšího region. Jako měsíční krajinu jsme krušnohorsko znali z učebnic vlastivědy a z dob socialistické reality, my, husákovy děti. Zvědavost byla veliká...

Dorážím do Chomutova, přesně dle očekávání, hradba nevzhledných paneláků, dlouhé stoupání a najednou, najednou jiný svět, slunce zapadá do zelených lesů, příjemná chata. Jen chatař nikde. Od nahlášeného času se zpožděním 1,5 hodiny. Pražská klika zde ještě není, chatař je zpět v Chomutově a dorazí za hodinu, pohoda.
Chata Bernava je příjemná horská chata 830 m.n.m. Bernava je zajímavá i svou historií, svou honitbu zde měl známý Konrád Henlein a chata prý byla svědkem nejedné sudeťácké pitky. A tak noční vrzající schody, praskání podlahy byly neklamným znakem, že chata má svou duši.

Správce doráží, bude Vám stačit soudek piva? Máme chatu pro sebe a výčep je nám k dispozici, počítám chlapy tři a půl. Ne, né tak to není, žádný poloviční chlap, to jen někteří přijížděli, jiní odjížděli.

Jo asi příjde i někdo místní a když budete chtít , tak mu natočte pivo" říká správce.

Tak jsme točili, hlavně děti to bavilo, jo jo co se v mládí naučíš... Horší přišlo nakonec, kolik vlastně stojí pivo? Na staré cedulce je 17,- Kč za jedenáctku, no není to málo? A na horách?" A tak naše Hospůdka na mýtince vypadala asi takto:

Díl 1. Otevírací hodiny "Dle potřeby výčepního" Zavřeno tak máme skoro pořád, protože jme pryč..

Díl 2. Večer přijela omladina: "My vlastně, nevíme kolik to pivo stojí, kolik dáte?" Dohodli jsme dvacku. A k tomu dostali dvě štamprlky moravské slivovice grátis. Začátky jsou těžké....

Díl 3. Když dorazili místní, tak vzali pivko do džbánku, něco nechali a šli. To Vám byli hosti, věděli co chtějí a za kolik, začínaly dobré časy...

Díl 4. Dojel německý pár na kolech, prý jestli máme džus? "Džus?!?" "Pivo! " Asertivně jsme mu třikrát na tři různé dotazy zopakovali, že přece máme pivo! A nakonec ho ani nechtěli. To jsou teda zákazníci. (myslím, že chtěl kolu a něco k jídlu, otrava) .

Díl 5. Pivo jme dopili, doplatili a zavřeli. P.S. A můžou vůbec točit pivo osmiletí kluci ? Hahá

.

DEN 1. Cyklovýlet po náhorních pláních kolem Kalku.

"V Kalku není hospoda?" ozvaly se hlasy již po pár kilometrech našeho výletu "To je taková díra, že pochybuji". Již nikomu nevymluvím, že jsme ves neobjížděli obloukem záměrně. Jak se totiž v neděli ukázalo, byly tam hospody dokonce tři a dobře fungující! No ani zpětně toho nelituji, flákat s e v hospodě... svačinka do batohu a tradá...

Parádní silničky, nádherná příroda.

Bajkerská sjezdová vložka, pro některé i s kolem na řídítkách...

Potkali jste někdy zmiji? My za víkend hned dvě, každý den jednu a samé pěkné kousky. Nejvíc potěšila Jitka "lékárnice" : "Jo jo, blbý je, že většina nemocnic nemá zmijí séra" A pak s takovejma lidma vyrážejte na výlet, zkazí každou radost.

.

.

.

Trocha podařené krajinářské krásy ...

Lidový to večírek v našem výčepu, taková Mikulášská v květnu, s dopravákem a kovbojem...hahaha..

DEN 2. ZOOpark Chomutov-Kamencové jezero-zámek Jezeří-povrchový lom ČSLA
Zoopark Chomutov, hledáme zvířátka, kde jste? Doporučuji ke shlédnutí tři hlodavce v rychlém bufetu, kde doba čekání přesahuje únosnou mez, vlka lezoucího z nory a svítící žirafu (vše viz foto).

Kamencové jezero - mokrý a zároveň mrtvý unikát, jeho PH je totož velmi kyselé 2,5-2,9 . Vysoký obsah minerálů navíc dává vodě zvláštní "svíravost"a i lečivé schopnosti. Ke klasické žiletce vždy kamenec patřil (kdo neví, ať se zkusí oholit, auu, zase jsem se řízl). Jezero je díky svému PH bez života, taková krásná MRTVÁ VODA, tady pošlete tchána rybařit.Haha

Chemopetrol. Cedule "Stop, nekuřte, vypněte motory!" Cestující v tramvaji jistě taková výstraha přímo na tramvajové zastávce u chemičky potěší.

Zrovna stopka nesvítila, "škoda", tak se nedozvíme co by bylo dál. No i tak smrděla řádně, a tak - "Nevypínat a raději rychle pryč".

Důl, jaká to krása, ta plocha, ta hloubka, při té velikosti se vše zdá i nějak malinké, vzít do ruky bagřík a kousek popojet .... A zámek Jezeří? Ještě stojí a pod ním díra a příkop to není. Co je to?

Den 3. Kolo - Rašeliniště, zrušená železnice, Bezručovo údolí

Bez dopingu na cyklo výlet ani rana, a tak všichni do fronty, rozdává se, tak začal výlet třetí den, byl dlouhý, ale krásný.

A děti se chtěly chovat jako zvěř ...pěkné heslo, že?

.

I tu zvěř jsme nakonec potkali a tohle byl opravdu parádní zmijí kousek.

Krom přírody nás čekaly i technické zajímavosti, opuštěná železnice rozehrála strunu představivosti, jak tudy jezdily vlaky do Němec, než ji bolševik zrušil. A že za těch 50 let řádně zarostla. "Optimisté" naše zanoření do divokého mlází ocenili slovy: " Co bych tam lez, co bych tam viděl, šišky! Aještě to píchá!"
"Tohle je už opravdu poslední kopec" sliboval dětem Pavel již asi po osmé. I ten poslední kopec se nakonec přece jen objevil a pak již jen hurá dolů Bezručovým údolím až téměř k Chomutovu. Zde se většina nalodila do připraveného povozu a frrr na chatu. Pár vyznavačů jízdy do vrchu si to dalo po vlastních kolech a myslím, že nelitovalo kouzla zapadajícího slunce v probouzející se jarní přírodě.

A možná si ještě vzpomenete, jak úžasné je dělat kuličky z rozehřátého asfaltu, taky jste je našli v některé z dětských kapes :-) ?

Večer byl zakončen specialitkou - fotbálek při čelovkách, že by nová disciplína?

Den 4. Neděle Lenošení, kostelní rozjímání, horský potok a oběd v Kalku.

Jak se 4. den skutečně ukázalo, Kalek, ta malá víska, měl asi tři restaurace, a tak se konal oběd, nicméně před ním jsme se opájeli jarním sluncem u kostelíčka a i růžový kůň se tam pásl. A pak nevěř na zázraky. (To svinstvo už fakt raději kouřit nebudu)

Čti celý příspěvek...